CHARAKTERISTIKA ÚSTAVU

Ústav ekologie lesa je pedagogicko-vědeckým pracovištěm Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zaměstnanci ústavu se podílí na výuce bakalářských a navazujících magisterských studijních programů Lesnictví, Myslivost Lesní inženýrství, Technická biologie dřevin a European Forestry a doktorských studijních oborů Ekologie lesa, Aplikovaná bioklimatologie a Aplikovaná zoologie. Vědecko-výzkumná práce zaměstnanců ústavu je zaměřena na studium struktury, produkce, procesů a stability lesních ekosystémů se zvláštním důrazem na problematiku trvale udržitelného hospodaření, zejména na zachování produkce, biodiverzity, vitality a adaptačního potenciálu lesů na globální změnu.

Součástí vzdělání absolventa Lesnické a dřevařské fakulty by měly být znalosti o struktuře a fungování lesních ekosystémů včetně informace o základních metodických přístupech ke studiu a hodnocení procesů v lesních ekosystémech. To v sobě zahrnuje i pochopení růstu a vývoje lesních ekosystémů a ekologických vazeb mezi jejich složkami a porozumění principům systémové analýzy při hodnocení dopadů měnícího se prostředí na les. Absolventi Lesnické a dřevařské fakulty by měli být schopni samostatně se orientovat v oblasti základních ekologických jevů a procesů v lesních porostech.
Ústav ekologie lesa se podílí na předávání těchto znalostí získaných vlastním výzkumem lesních ekosystémů a přispívá tak k prohlubování odborných znalostí studentů LDF.

Zaměstnanci ÚEL se v oblasti vědy a výzkumu zaměřují na tyto oblasti:

• primární produkce lesních ekosystémů
• sekundární produkce (velké šelmy, malí zemní savci, bezobratlí)
• biogeochemické koloběhy (koloběh uhlíku, koloběh vody)
• globální klimatická změna a lesnictví

Kde nás najdete

Součástí vzdělání absolventa lesnické fakulty by měly být znalosti o struktuře a fungování lesních ekosystémů včetně informace o základních metodických přístupech ke studiu a hodnocení procesů v lesních ekosystémech. To v sobě zahrnuje i pochopení růstu a vývoje lesních ekosystémů a ekologických vazeb mezi jejich složkami a porozumění principům systémové analýzy při hodnocení dopadů měnícího se prostředí na les. Absolventi lesnické fakulty by měli být schopni samostatně se orientovat v oblasti základních ekologických jevů a procesů v lesních porostech.
Ústav ekologie lesa se podílí na předávání těchto znalostí získaných vlastním výzkumem lesních ekosystémů a přispívá tak k prohlubování odborných znalostí studentů LDF.

Zaměstnanci ústavu se v oblasti vědy a výzkumu zaměřují na tyto oblasti:
primární produkce lesních ekosystémů
sekundární produkce (velké šelmy, malí zemní savci, bezobratlí)
biogeochemické koloběhy (koloběh uhlíku, koloběh vody)
globální klimatická změna a lesnictví

Historie

Ústav ekologie lesa byl založen jako vědecké pracoviště na přelomu let 1968 a 1969.

Jeho zřízení vyplynulo z potřeby studia struktury a produkce přírodních systémů na Zemi v rámci Mezinárodního biologického programu UNESCO - IBP (International Biological Programme). Pracoviště vzniklo pod názvem Katedra pro mezinárodní biologický program a organizačně bylo součástí rektorátu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ). V roce 1971 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav pro mezinárodní biologický program a organizačně bylo přičleněno ke Katedře lesnické botaniky a fytocenologie Lesnické fakulty VŠZ. Současný název Ústav ekologie lesa získalo pracoviště v roce 1976 a organizačně bylo součástí Lesnické fakulty (dnes Lesnická a dřevařská fakulty) VŠZ v Brně (později Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, dnes Mendelova univerzita v Brně).

Vědecké aktivity ústavu byly po jeho vzniku zaměřeny na analýzu biomu středoevropského lužního lesa a náhradních společenstev (terénní pracoviště Lednice, Dolnomoravský úval). Informace získané o těchto typech biomů se v pozdějších letech staly předmětem zájmu v celé Evropě.

V 70. letech minulého století se ústav aktivně zapojil do vědeckých aktivit v rámci mezinárodního programu "Člověk a biosféra" (MaB) koordinovaného UNESCO. Tento program si kladl za cíl posoudit vliv člověka na stav různých ekosystémů a na jejich možný budoucí vývoj. V rámci tohoto programu se pokračovalo ve vědeckých aktivitách zaměřených na studium vývoje lužního lesa po úpravách vodního režimu a nově se začalo s vědeckými aktivitami zaměřenými na studium struktury a produkce smrkové monokultury a studium procesů probíhajících v tomto typu ekosystému (terénní pracoviště Rájec, Drahanská vrchovina). Výsledkem vědeckých aktivit bylo posouzení vhodnosti holosečné obnovy lesa ve smrkových monokulturách a zhodnocení vlivu lesa na kvalitu vody a funkci půdy v ekosystému.

 Vedle výše uvedených aktivit se ústav v 80. letech minulého století zapojil do řešení projektu "Vliv imisí na lesy a lesní hospodářství Beskyd". V rámci tohoto projektu byl zpracován model pro předvídání vstupu imisí do lesních porostů a byla řešena problematika acidifikace půd, jejich kontaminace těžkými kovy a účinnost melioračních opatření při obnově lesa na imisních holinách v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Výsledky studia jehličnatých lesů byly základem pro uspořádání tří významných mezinárodních konferencí pod patronací UNESCO – MAB a ve spolupráci s IUFRO.

V 90. letech došlo k rozsáhlé změně financování výzkumu v České republice. Přešlo se od převážně institucionální formy podpory k projektovému financování prostřednictvím grantových agentur a výzkumných programů MŠMT a resortních ministerstev. Výraznou roli plnily nově formulované výzkumné programy EU. Výzkumné programy UNESCO byly utlumeny. Ústav v nové situaci prošel výraznou transformací a získal statut pedagogicko-vědeckého pracoviště. Vědecko-výzkumná činnost se omezila na řešení dílčích aktuálních otázek lesnického výzkumu a scénáře vývoje lesa v měnících se podmínkách prostředí (ochrana lesů, zachování biodiverzity, adaptační mechanismy lesů na klimatickou změnu). Výzkum ekosystému lužního lesa a druhotných smrčin ve vrchovinných a horských oblastech zůstal zachován.

Na začátku milenia byl posílen výzkum vlivu a významu lesních ekosystémů na zmírnění dopadů klimatické změny a adaptaci krajiny na globální změnu. Ústav začal na základě Dohody o spolupráci intenzivně spolupracovat s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe). Byla významně posílena a inovována infrastruktura ekosystémové stanice Rájec, která byla zařazena do mezinárodní sítě měřících stanice CzeCOS/ICOS.

Od roku 1969 bylo sídlo dnešního Ústavu ekologie lesa v Brně-Soběšicích (obrázky níže) a v roce 1991 bylo pracoviště ústavu přemístěno na dnešní Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.